Fuck #MeToo

Úvodem chci předeslat, že jsem při práci na své knize Otroci sexu mluvil s mnoha obětmi znásilnění a hluboce s nimi soucítím. Vynucený pohlavní styk je silně citově i psychicky poznamenal. Nebyly mezi nimi jen ženy, ale i šestnáctiletý kluk, znásilněný opilou, o hodně starší kuchařkou. Za to, že tuto možnost dnes zákon připouští, vděčíme sexuologům. Ti vyvrátili mýtus, že nemůže dojít k erekci bez milostné touhy. Jenže stejně tak silný jako ona je i strach!

Na hnutí #MeToo sedí jak vyšité staré rčení, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. To, že se některé ženy veřejně přihlásily k tomu, že byly znásilněné, jistě vyžadovalo odvahu. Jenže… Ve většině případů došlo k činu, pokud vůbec, tak před dávnými lety. Navíc hodně z nich se týkalo hereckého prostředí, které je specifické. Dostat hlavní roli výměnou za vyspání s režisérem bylo u nás běžné už za I. republiky. Šuškalo se i, že nejeden mladý herec z těch, co se stali později legendami, začínal kariéru v posteli Miloše Havla, i když byl, na rozdíl od něj, gaye, zapřisáhlý heterosexuál. U herců prostě platí a vždy platilo, že pro dobrou roli jsou schopni všeho. Ono třeba přibrat kvůli ní 20 i víc kilo může být pro ženu také trauma. A pokud herečka přijme v pozdních nočních hodinách pozvání producenta k němu do pokoje, ví přesně k čemu dojde, tak naivní žádná není, aby si myslela že půjde jen o to, dát si skleničku. Zde je první nelogičnost. Proč by producenti či režiséři měli potřebu někoho znásilnit? Začínajících a dobrých hereček, toužících udělat kariéru, je celý Hollywood a šly by s nimi šly dobrovolně, jen aby se prosadily.

Vzpomínky po 30 letech
Do nebe volající je aféra, co rozpoutal bezvýznamný filmový herec Anthony Rapp. Ten obvinil po 30 letech (!) Kevina Spacey, že mu jako mladému klukovi v opilosti dělal nemravné návrhy. Řekl zřejmě asi něco v tom smyslu, že je hezký a rád by se s ním vyspal. Dejme si teď ruku na srdce. Kdo z nás podobnou nabídku v povzneseném stavu nikdy neučinil, většinou tedy ženě? Pak si Rapp ještě „vzpomněl,“ že si na něj prý lehl. I kdyby to udělal, co je na tom sexuálního? Nesvlékl ho, neosahával. Nikdo nic neověřoval, Spacey byl doslova uštván tiskem, vyobcován z profese. Bez možnosti obhajoby, na tu má právo i nejhorší zločinec! Ke kauze se vyjádřil psycholog Michal Florian. „Jednání „oběti“ považuji za nepřirozené. Drtivá většina kluků by na podobný návrh reagovala smíchem a zapomněla na něj, než by přišla domů. Ano, stává se u chlapců, že se s homosexuálním stykem nesvěří ze studu nikomu hodně dlouho, ale o něj přece vůbec nešlo!

Udržet v paměti tři desetiletí starou vzpomínku na víceméně bezvýznamnou epizodu je podivné. Smysl to dává v případě, že Rapp měl, třeba i podvědomě, v úmyslu návrh přijmout. Což je možné, později přiznal, že je gay. Za to Spacey pochopitelně nemůže, jde o vrozenou aberaci. Ale o něm tehdy, že je na kluky, nikdo nevěděl, mohl toho skvěle využít, jít hned do novin a říct, co se stalo. Tím by přitáhl pozornost, tu potřebuje každý mladý herec! A on se pohyboval v showbyznysu odmalička, o tak lákavé možnosti musel vědět. Proč to neudělal? Zásadní je společenský a mediální lynč, kterému byl Spacey vystaven. Bez soudu, který je jediný oprávněný vynést spravedlivý rozsudek. “Diví se psycholog.

Domek z karet
Následně ho vyhodili ze seriálu Domek z karet, Ridley Scott vystříhal všechny natočené scény filmu Všechny prachy světa. Přihlásil se i osmnáctiletý kluk, jemuž měl Spacey nalévat alkohol a osahávat v rozkroku. Michal Florian se diví, tvrdí, že pokud si kluk nechá sáhnout na penis je to pro gaye jasná výzva, že může pokračovat, buď masturbací či orálním sexem. Že to Spacey neudělal, je podle něj stejné, jakoby heterosexuál minul bez zájmu postel, kde se rozvaluje nahá holka s roztaženýma nohama a dělá vyzývavá gesta! U soudu pak “oběť nečekaně odmítla vypovídat (s odkazem na pátý dodatek ústavy USA aby si nepřivodila trestní stíhání) a Spacey byl osvobozen.

Nicméně mu to zničenou kariéru nevrátí, o ni, možná navždy, přišel. Jinak je jednání obětí me too totožné. Žádná nezvolila obvyklý postup, nahlásit zážitek policii. Všichni vyhledali novináře a jim se svěřili. Pokud nejde o to, stát se středem zájmu, je to asi poslední profese, za kterou by normální člověk šel se svými problémy. Tisk srdceryvnou story uveřejnil a zveličil, zcela bez ohledu na jednu z hlavních zásad žurnalistiky, že každá závažná zpráva se musí ověřit ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Mnohokrát se neobtěžovali údajného násilníka kontaktovat a zeptat se, co na to říká!

Celebrity na pranýři
Obviněny byly i další celebrity, Dustin Hoffman, Woody Allen a jiní. Čtenářky příběhy hltaly a vymezovaly se ostře nejen proti hercům, ale i mužům celkově. Nepoložily si otázku, proč by měl třeba „slušňák“ Dustin potřebu někoho násilnit? Má fan cluby na sociálních sítích i jinde, stačilo napsat jakékoli obdivovatelce, ta by se mu ještě ráda vrhla do náruče! Velké pochybnosti přišly až poté, co byl osočen Michael Douglas, známý vysokým morálním kreditem, bývalou zaměstnankyní (tehdy pracoval jako šéf produkční společnosti) dnes novinářkou Susan Braudy. Ta si v rozhovoru pro NBC “vzpomněla”, že koncem 80. let (!) strčil ruku do kalhot, pohrával si přes ně s penisem a vedl nemravné řeči.

Je fakt, že Michael má rád krásné ženy, jenže tehdy byl ženatý s Diandrou Luker, co vypadala o několik tříd lépe než Braudy. Ta nijak nevysvětlila, proč, když ji to bylo nepříjemné, se prostě nevymluvila že musí na toaletu a neodešla. I zde šlo o událost starou skoro 40 let, a i zde žádná se k ní žádná ze zaměstnankyň nepřidala. Pokud by se tak Douglas opravdu choval, určitě nejen před ní. A proč by to měl dělat, když měl doma nesrovnatelně hezčí ženu? Další pochybnosti přišly po zážitku Gerarda Depardieu. „Chudinka“, kterou měl nutit k sexu, se s ním ještě čtyři dny poté stýkala. Michal Florian podotýká: „Nikdy jsem o ničem takovém neslyšel a myslím, že to není ani v policejních análech. Naopak, znásilněné ženy se často s pachatelem odmítají setkat i u soudu, svědčí ve vedlejší místnosti před kamerou, která přenáší obraz i zvuk do hlavního sálu.

Je nutné si uvědomit, že prožívaly pocity ponížení, bezmoci, ale i hrůzy, nemohly si být jisty, zda je násilník po vyvrcholení nezabije, aby se zbavil svědka zločinu. Na psychiku má devastující následky, možnost, že by s ním chtěla ještě někdy jakkoli komunikovat je podle mě vyloučená“. Konstatuje psycholog.

„Zneužitá“ sexuoložka
Není od věci zmínit, že dost hereckých osobností me too odsoudilo už předtím, nejostřeji další idol něžného pohlaví, Sean Penn. „Je to oplzlé hnutí, co přijalo ranec plný nechutností. Ve spoustě případů nevíme a nejspíš se nikdy nedozvíme, kde je pravda. Ve skutečnosti jde o sérii tvrzení, bez jakéhokoli důkazu. Podle mě chce rozdělit muže a ženy na nepřátelské tábory, je postaveno na humbuku a běsnění.“ Prohlásil herec. Je fakt, že dost činů, z nichž jsou celebrity obviněny, nejsou mnohde trestné (až na USA, zemi puritánství a přetvářky, vynálezce sexual harrasmentu, kdy se muž bojí otevřít ženě dveře, aby z něj nebyl obviněn).

Sexuoložka Hana Fifková vzpomíná: „Za mého mládí po vyučování utíkali kluci do šatny. Obsadili strategická místa a nám nezbylo, než se přes ně probojovat ke kabátům. Přitom se nás snažili plácnout přes zadek, nebo si na něj alespoň sáhnout. Náš úkol byl co nejvíc pištět a nadávat. Obě strany to bavilo, šlo o hru, nikoho nenapadlo to řešit. Zkouším si představit, co by se dělo dnes. Chlapce by odvezli hned ze školy na sexuologické vyšetření pro podezření z deviace, dívkám by matky zařídily psychoterapeutickou pomoc jakožto obětem sexuálního traumatu!“ Říká Hana Fifková. Kampaň se stala rychle populární hlavně díky médiím a sociálním sítím.

Odborná pomoc
Slovo si opět bere Michal Florian. „V mnoha případech nešlo o znásilnění, ale orální sex, ten se do něj nově a mylně počítá. Muž či žena při něm totiž nejsou bezmocní, naopak mají účinnou zbraň – zuby. Když zkousnou pořádně, nemusí si dělat starosti a pohled na násilníka, svíjejícího se bolestí, jim přinese zadostiučinění Podle mých zkušeností 90% znásilněných vyhledá dříve nebo později odbornou pomoc, buď z mého oboru, či psychiatra.

Trauma je tak velké, že s ním nevydrží žít. Pokud by dívka znala pachatele – což nebývá neobvyklé, často k tomu dochází v rámci rodiny – šel bych hned a většina mých kolegů asi také, na policii. S ohledem na lékařské tajemství bych sice nemohl říct jméno, ale vyšetřovatelé mají své cestičky. Navíc jen výjimečně jde o náhodu, násilníci mají zažitý vzorec chování a opakují ho, dokud nejsou dopadeni. Každý, kdo je schopen použít fyzickou převahu vůči ženě, aby ukojil touhu, snad kromě těch, co jednají ve stavu silné opilosti, je dominantní, psychopatická osobnost, vždy chce dosáhnout svého, za každou cenu.

Nikdy jsem se nesetkal s tím, aby oběť vydržela 20 let o tak depresivním zážitku mlčet. Považuji za zvláštní tak dlouho incident přede všemi tajit a pak ho veřejně vykřičet do světa. To mi nedává moc smysl. Pokud ale šlo o sexuální styk, který byl pro ni výhodný, proto se přemohla a svolila k němu, i když se jí nechtělo, je docela jiná káva. Víceméně si zahrála na prostitutku, jen místo peněz dostala roli.” Tvrdí psycholog.

Sexuální predátor?
Pověst sexuálního predátora si vysloužil zejména producent Harvey Weinstein, kterého obvinilo víc než sedmdesát žen, včetně hvězd jako je Salma Hayek či Gwyneth Paltrow. Jeho případ je jeden z mála, co se dostal před soud. K němu ale přišly jen tři oběti. Z nich jedna, Lucie Evans (tvrdila, že ji producent v roce 2004 u něj v kanceláři přinutil k orálnímu sexu) byla odmítnuta pro podezření, že pod přísahou o události lhala! I u dalších byly pochyby.

Obhajoba zveřejnila vřelé zprávy, co jedna Weinsteinovi posílala další čtyři roky poté, co mělo dojít k nucenému styku. Je fakt, že obvinění slavných hereček má váhu. Na druhé straně Salma Hayek určitě není křehká květinka, která by si násilí nechala líbit, myslím, že by při první příležitosti kopla muže do rozkroku. Kdo se někdy pohyboval ve filmovém prostředí dobře ví, že herečka dokáže proto, že nedostala vysněnou a třeba i slíbenou roli, producenta či režiséra nenávidět, má pocit, že byla připravena o slávu, kterou by získala. A pomsta je silný motiv ke lhaní. Soud stále probíhá a výsledek si nikdo netroufá odhadnout. Je ale podivné, že ze sedmdesáti údajně znásilněných žen, v podstatě proti němu svědčily jen dvě.

Pod svícnem bývá tma
V případě Weinsteina došlo k tragikomické situaci. Jedna z žen, které ho obvinila z obtěžování, se ho sama dopustila! V roce 2013 italská herečka režisérka Asia Argento nejen zneužila, ale i sexuálně napadla mladého herce a hudebníka Jimmy Bennetta! Bylo mu sedmnáct, takže byl „pod zákonem“ (v Kalifornii je hranice pro legální pohlavní styk 18 let). Sice přijal odškodnění 380 000 dolarů, nicméně podle odborníků měl útok dlouhodobé psychické následky. Další z protagonistek me too, profesorku německé literatury Avitall Ronnell, zase obvinil bývalý student z tři roky trvajícího verbálního i fyzického obtěžování.

Stojí za zmínku, že Weinstein byl hlasitý podporovatel emancipace žen (!) a finančně přispíval organizacím typu Planned parenthood, i to, že Argento je všechno, jen ne typ ženy, po které by muži šíleli. Me too mělo ještě jeden negativní dopad. Podle personálních agentur z celého světa mají dnes ženy ve vysokém managementu velkou nouzi o práci, což předtím neměli. Muži s nim prostě odmítají spolupracovat ze strachu, aby nebyli obviněni.

Viceprezident v podezření
V rámci spravedlnosti je nutno uznat, že me too bylo cenné v tom, že inspirovalo spoustu obětí sexuálního násilí aby promluvili. Chyba nastala ve formě, kdy je nabádalo k veřejné „zpovědi“, toho se chytly (nejen ženy) co se chtěly falešným obviněním buď zviditelnit na úkor známé osobnosti, nebo vysoudit tučné odškodnění. Tak si „vzpomněly“, na to, co se stalo před mnoha lety. Přitom se „pachatel“ v místě, kde mělo k činu dojít, často vůbec nevyskytoval.

Naopak správně se zachovaly gymnastky, které dlouhá desetiletí zneužíval trenér. Odmítly jít do novin a kolektivně napochodovaly na policii. Také byl ihned zatčen. V tom je ten rozdíl. Co si myslet o tom, že světoznámého dirigenta Jamese Levina, obvinili v deníku New York Times ze zneužití čtyři muži ve věku 40 až 60 let! K tomu prý mělo dojít když jim bylo 16 až 20. Opět nemohlo jít o zneužití, to se týká jen dětí. Den po otištění této neověřené zprávy s ním v panice a zbaběle ukončila Metropolitní opera vztahy, zrušila plánovaná vystoupení.

Obdobné kroky učinilo vedení Bostonského symfonického orchestru. Přitom Levine (75) je už léta na vozíčku a jen tak tak drží pohromadě. Navíc znásilnit muže nebo kluka nejde jen tak. Při prvním análním styku pociťují obvykle značnou bolest, často se stává, že i gay, co ho sám chtěl, ze sebe milence shodí. Ze sexuálního obtěžování bylo nařčeno přes 250 osobností, umělců, vysoce postavených obchodníků, politiků. Také, jak jinak než v tisku, viceprezident USA Joe Biden, to už je nějaká síla! S me too souvisí i následující kauza, i když nepřímo.

Do mrtvých se nekope
Jestliže novináři nedbali na etické normy profese, dokumentaristé z HBO porušili i ty lidské, vyjádřené už kdysi dávno slovy: „Do mrtvých se nekope, nemohou se bránit“ tím, že zveřejnili svědectví dvou mužů, co měli být jako děti zneužívány Michaelem Jacksonem. Je nesporné, že byl (přinejmenším latentní) homosexuální pedofil, jak kvůli tomu, že jeho samotného zneužil vlastní otec, tak proto, že mu hudba ukradla dětství. Z toho důvodu se stal tím, čím byl, jako Petr Pan odmítal dospět, až do smrti zůstal v duši dítětem, v dospělém světě se cítil nejistě. To ovšem nic neznamená. Stejně jako on na tom byl (zřejmě) i spisovatel Jaroslav Foglar. Jen místo toho, aby kluky osahával, psal pro ně krásné knihy. Podle dokumentu byli Wade Robson a James Safechuck zneužíváni na zpěvákově ranči Neverland mezi lety 1988 až 1992. Jenže režisér Dan Reed pak sdílel na sociálních sítích informaci, že povolení ke stavbě bylo uděleno až o rok později…

Věrohodná nevěrohodnost
Slovo si bere opět psycholog. „Líčení aktérů vyznívalo vcelku věrohodně, místy se mi zdálo, že až příliš. Ať si každý zkusí vzpomenout na přesné detaily událostí, co se odehrály před šestnácti lety, zvlášť když byl tehdy malý kluk! Zarážející je, že když byl Jackson v devadesátých letech soudně obviněn ze zneužití rodiči třináctiletého Jordana Chandlera (ten odmítl vypovídat, vše skončilo mimosoudním vyrovnáním) svědčili oba v jeho prospěch! Podle toho, co poté tvrdili v dokumentu, přísahali křivě. Proč?? Je tu ještě jedna věc. Neverlandem prošly stovky dětí, proč se po odvysílání neozvali další? Věděli, že Jackson jim uškodit nemůže. Safechuck uvedl, že když mu bylo deset, tak se s Michaelem „oženil“ a dostal diamantový prsten, takže se mu to dost vyplatilo.

V Paříži ho údajně učil masturbovat. Jenže to se mělo stát, když mu bylo patnáct, opět o zneužití jít nemohlo. Nakonec v tomto věku je běžné nechat se uspokojovat, na dětských táborech se masturbace (ať vzájemná či jednostranná) vyskytuje u většiny kluků ve stanech. Nechci říct, že si vše vymysleli, nějaké techtle mechtle tam asi byly. Jde o to, jestli z donucení, nebo z lásky ke svému idolu. Klasický pedofil totiž nechce dítěti ublížit, myslí, že zaučování do tajů sexu je pro ně přitažlivé – a pro některé opravdu je. Když řeknou, že je jim to nepříjemné, obvykle přestane.“ Tvrdí Michal Florian.

Sám doma a s Michaelem v posteli
Tvůrci porušili základní princip dokumentu, vyváženost, vždy má dostat šanci druhá strana, což bylo nemožné. Správně se nikdy neměl vysílat! Jedním z největších zastánců „krále popu“ byl a je Macaulay Culkin. Spřátelili se poté, co se z něj díky filmu Sám doma stala v roce 1990 dětská hvězda. „Nikdo ze spolužáků nedokázal pochopit, jaké to je žít můj život. Michael prošel úplně tím samým. Chtěl, abych se necítil osaměle, jako kdysi on. Ano, spal jsem s ním v posteli, pro mnoho lidí byl náš vztah „podivný“, ale já ho vnímal jako nejpřirozenější a nejnormálnější věc na světě. Bylo to pravé přátelství, v té úplně nejjednodušší a nejčistší formě,“ řekl Culkin v rozhovoru.

Jsou dvě možnosti, buď pro něj Michael znamenal až tak moc, že o něm lhal a dodnes lže, nebo mezi nimi opravdu nic nebylo. Pro každého pedofila by byl ale dar z nebes spát s nejroztomilejším klučinou té doby a velmi těžko by se ubránil tomu, aby na něj alespoň nesáhnul. Nechme stranou, zda a do jaké míry byla svědectví obou aktérů pravdivá. Důležitá je hysterická reakce, která následovala.

Na indexu!
Rádia odmítly hrát Jacksonovy písně, televize vysílat pořady. Dokonce ho vystřihli ze seriálu Simpsonovi. Ať už byl jakýkoli člověk, jak to souvisí s tím, že byl geniální muzikant, zpěvák a tanečník? Kdybychom se tím řídili my, museli bychom navždy zavrhnout našeho „národního“ skladatele Bedřicha Smetanu (byl vyhlášený děvkař a také zemřel na syfilis) Němci by museli to samé udělat s často antisemitským dílem Richarda Wagnera, oblíbence nacistů. Hudebních osobností, co by se „podle vzoru Jackson“, ocitly na indexu, bychom našli spoustu.

To jak se k němu posmrtně chovají média i pokrytecká společnost, je hnus. Zapomnělo se, kolik milionů dolarů poslal na charitu, jak podporoval životní prostředí. Byl idol pro několik generací dětí, příznivci, kterých je na celé planetě nepočítaně, protestují, jak se zachází s jeho odkazem. A oprávněně. Rádia ani televize nejsou od toho, aby umělce kádrovaly, nakonec jsme to u nás zažili 41 let, ale vysílaly, o co mají diváci či posluchači zájem. A o Jacksona bezesporu mají.

Jan Janula

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *